Náš tým

Jizerský vítr mě zavál do Poličky. Narodil se nám tu syn a moc jsme si přáli, aby své dětství prožil venku s kamarády – a zrodilo se Kopýtko.

Vystudovala jsem bakalářský obor sociální práce. Učila jsem na škole, prováděla děti v programech ekologických organizací doma i ve světě. Měla jsem štěstí na prima učitele; učitele divadelního kroužku, učitele jazyků, kolegy, učitele učitelů a učitele buddhismu. Učím se ráda; z cest, z knih, od lidí, z vlastních chyb a v neposlední řadě od dětí.

Veselé kopýtko je jedna další velká kapitola učení se. Těší mě to.

Jsem tvořivá duše. Ráda trávím čas v přírodě, kterou se inspiruji.

Studovala jsem střední uměleckoprůmyslovou a později pedagogickou školu. Mám dva syny díky kterým jsem se naučila vážit si maličkostí a každodenních okamžikům. Čas trávíme nejraději venku. Vnímám, jak je pro děti důležitý venkovní prostor; všechno je zajímá, sami se ptají a mají téměř neomezenou možnost pohybu. 

Těší mě, že se mohu podílet na vzdělávání dětí právě tímto způsobem.

Miluji přírodu, s potěšením a velkým vděkem jí naslouchám, její moudrostí se učím a jí děkuji. Toto je má cesta, kterou ráda spolužiji se svými souputníky, velkými i malými. Cítím, jak je důležité cítit se její součástí, cítit své kořeny pevně zapuštěné a obohacovati se navzájem.

Jsem rodačka z Poličky, vystudovaná krajinná inženýrka. Místo praxe v tomto oboru jsem vychovávala tři děti převážně v krajině Šumavy, později jsem se vrátila zpět k Poličce. Zabývám se krajinou z mnoha stran – pracuji na studiích celoplošné zádrže vody v krajině, jsem ochránce přírody a jeden z vedoucích mladých ochránců, zahradničím. Při častých toulkách s dětmi krajinou Šumavy jsem se naučila, jak děti vnímají svět a bezprostřední pobyt v přírodě. Není potřeba je něco složitě učit, stačí se dívat a prožívat s nimi malé příběhy, které se všude kolem odehrávají.

Jako maminka tří dětí, dvou kluků a dcery Klárky, se nechávám vést hlavně školou života. Jsem otevřená přírodě, žiju soucitně, jóguju, miluju kytky, i když neznám jejich jména, pochutnávání si na jídle a těší mě pomáhat. Ráda nacházím vlastní cestu a cesty svých dětí. A právě díky tomu, že jsme s Klárkou objevily cestu domácího vzdělávání, máme možnost občas zaskočit do Veselého kopýtka a připojit se k týmu lesní školky. Líbí se mi možnost volby, vidět pokroky dětí i dospělých.